Review: Někdo se dívá - Ulrike Rylance

Název:Villa des Schweigens  
Autor: Ulrike Rylance
Nakladatelství: fragment
Počet stran: 168
Žánr: krimi thriller

Anotace:
Některé dveře je lepší nechat zavřené. Stisknutí kliky vás může stát život...
Nina si pronajme pokoj ve staré vile, kde společně bydlí několik studentů. To, co zpočátku vypadá jako lákavé dobrodružství, se brzy mění v noční můru. Z jejího pokoje mizí věci a Nina má pocit, že ji neustále někdo sleduje. Po velkém večírku najde na chodbě mrtvou přítelkyni spolubydlícího. Mohl se někdo cizí dostat do domu? Nebo se smrtelné nebezpečí ukrývá uvnitř?


Tuto knihu mi doporučila kamarádka. Říkala, že je tato kniha opravdu úžasná a že si ji prostě musím přečíst. A protože mi už tato kamarádka poradila spoustu skvělých knížek a navíc mi i knihu hned půjčila, rozhodla jsem si ji přečíst taky. V tom už  se ale kamarádka nemohla dočkat doby, kdy knihu konečně přečtu, protože  byla zvědavá, jestli odhalím pachatele stejně rychle jako ona. Musím se přiznat, já pachatele neodhalila, nějak mi to k němu prostě nesedělo...  :-o

Teď už ale pojďme jako vždy k obálkám.
Musím přiznat, že se mi česká obálka moc nelíbí. Příjde mi taková nezajímavá a člověka v knihkupectví podle mého názoru moc nezaujme. Navíc si myslím, že by měla obálka trilleru vypadat trošku tajemněji a nemyslím si, že je na to bílá barva ta pravá. Je sice pravda, že se jedná triller určený především mladším čtenářům ale i tak by mohla vypadat poněkud jinak...  Aspoň že je na obálce ta krásná modrá barva, jinak by to byl podle mě naprostý propadák...

Nyní bych vám chtěla ukázat obálky cizích zemí, které jsem našla - slovenskou a dvě německé . 

Upřímně, všechny se mi líbí více než obálka česká. Nejvíce se mi asi líbí obálka ze Slovenska. Nejvíc podle mě vystihuje tu atmosféru knihy - i když ten název je podle mě až moc strašidelný a obsahu moc neodpovídá. Podle toho názvu bych soudila, že je to spíše nějaký horror, ale proto asi máme na obálce označení krimi triller.

Na první německé obálce jsou opět dveře, ale pro změnu červené a na okrajích větvičky břečťanu, které mi tam moc nesedí.  Druhá německá obálka  je krásná, ale moc se k obsahu knihy teda nehodí.  Podle mě, je to samozřejmě věc názorů...

Nyní bychom si asi měli říct něco k obsahu knihy. Hl. hrdinka Nina už má dost života s rodiči a užírání se tím, že se její bývalý před jejíma očima muchluje s jinou. Ještěže jsou právě prázdniny a má domluvenou brigádu v advokátní kanceláři v Lipsku. A protože má dovoleno se po pár dnech od své tety, které se nedávno narodily dvojčata, odstěhovat, začíná si hledat podnájem.

Zpočátku je její hledání  neúspěšné. Ovšem přece se Nina jen tak nevzdá? Chce být přece samostatná a konečně zažít pocit svobody. Rozhodne tedy v pátrání vytrvat a zajede se podívat ještě na jedno místo, které se jí okamžitě zalíbí. Jedná se totiž o vilu v poměrně dobré lokalitě a navíc není cena podnájmu vůbec vysoká, dokonce chce majitel ještě méně, než původně zamýšlel. Další výhodou se také na první pohled zdá mladé osazenstvo vily, s kterým by si Nina mohla užít spoustu zábavy. Nina je touto vilou naprosto okouzlena a neváhá a hned toho dne se do vily nastěhuje. Ovšem ne vše je takové, jak na první pohled vypadalo...

Hl. postavu - Ninu jsem si docela oblíbila, nebyla sice ničím výjimečná, ale někdy je důležité, aby byla hrdinka obyčejná , čtenářky se do ní pak mohou snadněji vcítit. A přesně to se stalo se mnou u této knihy. Myslím, že jsem se do ní dokonale vcítila, protože někdy mám také pocit, že bych chtěla co nejdříve zažít ten pocit svobody a vymanit se s neustálého dozoru od rodičů. Nina mi navíc byla docela sympatická a  byla milá.

Možná by se podle obsahu a obálky zdálo, že se jedná spíše o nějaký román, ale není tomu tak. Opravdu se jedná o kriminální povídku ( neboli triller), která je napsána hodně čtivě. Dokonce tak, že ani nepostřehnete, že jste  už vám vlastně zbývá jen pár stránek a to jste původně zamýšleli číst jen půl hodinky. Navíc je tato kniha dost tenká a  jednotlivé kapitoly jsou opravdu hodně kratičké (průměrně mají asi 4 stránky) a není tedy žádným problémem přečíst knihu za jediný večer.

Musím říct, že já jsem byla napnutá od začátku až dokonce. Stále jsem si říkala, kdo to tak asi mohl udělat a snažila jsem se prozkoumat všechny varianty. Abych řekla pravdu, dost mě štve, že jsem toho pachatele neodhalila, ale mi to k němu fakt nesedělo. Ke konci jsem už byla zaměřena jen na jednu postavu a byla jsem přesvědčena, že to byla ona, takže mi asi uniklo pár detailů. Škoda, ale příště už toho pachatele prostě najdu!!!

Vlastně ani nevím, co bych knize vytkla, ale když tuto knihu porovnám s ostatními lepšími knihami, které jsem četla, nemůžu jí dát více procent.  Myslím, že je to pěkná oddechová kniha na zkrácení dlouhé chvíle, ale moc od ní zase čekat nemůžeme. Jde totiž dost vidět, že je spíše kniha pro mladší čtenáře. I tak jsem ráda, že jsem si tuto knihu přečetla a udělala si na ní svůj vlastní názor...

Ukázka z knihy:

Sesedla jsem z kola a zaklonila hlavu. Dům vypadal jakoby spal.  Připadal mi temnější a větší než ostatní domy. Na okamžik se mi zdálo, že se za oknem v přízemí něco pohnulo.
Zarazilo mě, jaké je tu ticho. Ticho a mnohem větší šero než ve zbytku ulice. Skoro mi přišlo, že sem nikdy nezabloudí slunce. Najednou mi naskočila husí kůže, přitom  jsem se ještě před chvilkou potila. Bylo to zvláštní. Nedokázala jsem nic rozeznat, ale přesto jsem měla pocit, že mě někdo pozoruje. Asi bych měla raději zmizet. Určitě jsem si špatně opsala adresu. V tom začal hrát někdo na klavír nádhernou romantickou melodii. Stála jsem na místě jako přibitá, neschopná se pohnout z místa.

Zhodnocení: 75%