
Autor: John Green
Nakladatelství: Knižní klub
Počet stran: 240
Žánr: román
Anotace

Obálka se mi strašně moc líbí. Miluji světle modrou barvu a výstižná hesla! A no srdce a román k sobě prostě patří. Paráda...
Originální obálka je dost podobná, až na to , že místo srdce tam má obláček. I ta se mi moc líbí, ale přece jen, se srdíčkem je hezčí:-) Jinak další obálky jsem nenašla... Původní byla asi hezká natolik, že nebylo třeba ji nějak upravovat. :-)

Hazel je mladá rozumná dívka. Moc se mi líbí, že všechno nevzdala, i přesto, že je její nemoc opravdu neléčitelná. Přece jen, co kdyby se objevil nějaký lék, který by jí mohl pomoci?
Hazel je také statečná, upřímná, vtipná, citlivá a inteligentní. Moc se mi líbí její úvahy a myšlenky. Přemýšlela jsem. A kdybych byla v její kůži, nedokázala bych se chovat tak skvěle jako ona. Proto si mě hned získala.

Dalšími úžasnými postavami byli rodiče Hazel. Oba byli úžasní. Představte si, že jste rodiči a umírá vám vaše jediné dítě. Já mám děti strašně ráda a celý život se těším na okamžik, kdy budu mít své vlastní. Nikdy bych ale tohle nechtěla zažít. Já vím, jsem strašně slabá, ale nikdy bych to nezvládla. Tvářit se, že jsem strašně silná a že zvládám to, že mé dítě umírá. Za toto je obdivuji, stejně jako Gusovy rodiče a rodiče všech dětí s rakovinou nejen z této knihy.
Co bych jinak řekla o knize?
Tato kniha vás donutí se zamyslet nad životem, nad tím jak je důležité zdraví. Jak je fajn mít rodinu, která vás podporuje ať se stane co se stane. S některými názory v knize souhlasím, s jinými ne. Ale tak je to asi vždycky...
Člověk už od začátku očekává smutný konec, ale když to příjde, nemůže tomu uvěřit. Opravdu jsem si přála, aby se jim jejich láska vydržela, jenže už podle názvu je jasné, že to není možné.
Když jsem o tom uvažovala, zjistila jsem, že ač se člověk snaží sebevíc, je svět strašně nespravedlivý. Proč umírají tak skvělí lidé jako August a Hazel a zločinci se dožívají tak dlouho? Nesnáším nespravedlnost, a tento svět je tak nespravedlivý. Proč jsem si na to ještě nezvykla...
Tato kniha je prostě nabitá emocemi od začátku až dokonce, ale to už je jasné z anotace. Ale na druhou stranu musím říct, že i když jsem strašně citlivý člověk ( někdy až přecitlivělý) neplakala jsem od začátku až dokonce jak všichni píšou. Pár slz mi ukáplo, ale žádný vodopád to nebyl.
Autorův styl psaní se mi také strašně moc líbí. Je mi líto, že jsem zatím četla od toho autora jen tuto knihu. Ale rozhodně to chci do konce tohoto roku změnit a přečíst jeho knih co nejvíce.
Víte o tom, že bude o této knize natočen také film? A víte, že vyjde už v červnu ? :-D Mě to řekla kamarádka... Já myslela, že vyskočím radostí do vzduchu. Já se strašně moc těším. Bože kolik dní to ještě je? :-D zhruba 125 ? A já se nemůžu dočkat už teď...
Tuto knihu bych moc ráda doporučila všem, kteří mají rádi romány třeba i se smutným koncem a filozofickými úvahami. ( nebojte, úvahy nejsou nijak moc složité ). A pokud se na knihu prostě necítíte, nevadí, v červnu se dočká tato kniha filmového zpracování... :-)
Ukázka z knihy:
Moje zdaleka nejoblíbenější kniha je Císařský neduh, ale o tom lidem vykládám nerada. Občas člověk přečte nějakou knížku a pocítí až fanatickou potřebu přesvědčit úplně každého, by si ji přečetl také, protože se mu zdá, že je to jediný způsob, jak náš roztříštěný svět uvést zase do pořádku. A pak jsou tu knihy jako Císařský neduh, o kterých lidem vykládat nemůžete, knihy tak jedinečné a zvláštní a vaše, že když o své lásce k nim promluvíte, máte dojem, že je zrazujete.
Hodnocení: 93%
Na tuhletu knížku se už nemůžu dočkat <3 a film vypadá taky skvěle
OdpovědětVymazatNa tuto knížku se chystám. :) A dokonce i na film. :) Je škoda, že na čtení má člověk tak máálo času. :(
OdpovědětVymazatS tím časem naprosto souhlasím :-) A na tu knížku rozhodně nezapomeň, je skvělá... :-)
Vymazat