Review: Zelená jako smaragd - Kerstin Gier (Drahokamy #3)

Název: Smaragdgrün (Edelstein trilogie #3)
Autor: Kerstin Gier
Nakladatelství: CooBoo
Počet stran: 418
Žánr: fantasy, sci-fi, román

Anotace

Gwendolyn má zlomené srdce. Zdá se, že Gideonovo vyznání lásky bylo pouhou fraškou, aby šel na ruku jejich úhlavnímu nepříteli, hrozivému hraběti Saint Germainovi. Ale pak se stane něco naprosto nepochopitelného a Gwennin svět je vzhůru nohama. Ji i Gideona čeká dech beroucí úprk do minulosti, a taky menuety, paruky, kordy a divoké pronásledování a nad tím vším se vznáší otázka, zda se dá stav pokojové fontány vůbec léčit… (pozn. Xemerius se velmi obává, že nikoliv.)

Nejdřív k obálkám. Anglická opět nezklamala. Krásná zelená a vůbec celý design. Ta italská mi příjde hodně zajímavá, taková trošku tajemná. Americká mě příliš nezaujala, dívka v zelených šatech sice působí autentický, ale příliš mi to k Zelené nepasuje. No a španělská..ne, ta mi tady prostě nesedí.

Po třetí se setkáváme s Gwendolyn, s dívkou, která zdědila časocestovatelský gen a je označována za Rubín, za dvanáctou v kruhu krve. Tentorkát se Gwen zabývá především svým zklamáním po tom, co zjistila, že Gideon, její "cestovní partner", své city pouze předstíral. Podle slov Xemeriuse, otravného démona chrliče, se chová jako pokojová fontána, což potvrdí i její kamarádka Leslie. Na to ale Gwen nemá čas, jelikož se objevuje spousta nových informací, kvůli kterým je Gwen nucena jednat.

Díky pravidelnému elapsování se setká se svým dědečkem, který jí osvětlí spoustu věcí. Přesto ale potřebuje zjistit mnohem více. Navíc pro ni dědeček před svou smrtí schoval v domě jakousi truhlu s neznámým obsahem. Jak se k ní jen dostat, aby je kolem neslídila namyšlená Charlotte nebo její matka Glenda? Gwen se s dědečkovou pomocí snaží přijít na to, proč se Lucy s Paulem za každou cenu snaží, aby se kruh krve neuzavřel. A co se stane, až se do chronografu načte krev všech dvanácti cestovatelů?

V nejbližších dnech se má Gwendolyn opět setkat s hrabětem Saint Germainem na plese v 18. století. Proto musí zjistit o hraběti co nejvíce informací dříve, než se sním tváří v tvář zase setká. S tím ji pomáhá její dědeček, který ji posílá zašifrované informace. Kromě tohoto problému ale Gwen řeší hlavně vztah s Gideonem. Chová se nevypočitatelně a není s ním kloudná řeč. Gwen ho ze srdce nenávidí, ikdyž ví, že by mu nejraději padla do náruče. Nejdřív ji zahrnuje láskou, pak řekne, že byla vše lež a nakonec ji žádá o přátelství? Naštěstí je tu Xemerius, který dokáže vždy pohotově Gwen povzbudit (ať už upřímně nebo sarkasticky). Jak skončí celá tahle situace okolo velkého tajemství, které se má vyjevit po uzavření kruhu? Je hrabě skutečně tím, za koho se vydává? A jak se nakonec zachová sám Gideon de Villiers?

Krásné zakončení úžasné trilogie. Zelená byla pro mě skutečně velké finále, které mě velmi příjemně překvapilo. Každopádně o překvapení zde nebyla nouze. Spousta akčích a napínavých momentů, překvapující zvraty a nečekané situace. U Zelené jsem se prostě klepala jako ratlík. Jednak díky neskutečnému Gideonovi, který měnil nálady jako ponožky a také díky Xemeriusovi, jehož hlášky a ironické poznámky dodávají knížce ten správný šmrnc.

Konec byl pro mě trošku moc rychlý, přece jen jsem čekala, že se více rozvine. Přilétl jako blesk a já jen nevěřícně koukala a říkala si, že to přece nemůže ještě skončit. Sled událostí byl na posledních stranách opravdu rychlý. To je to jediné, co bych malinko vytkla. Jinak považuju Zelenou za skvělou knihu plnou napětí a romantiky, kde se snoubí minulost s přítomností.

Přestože nejsem zastánce vícedílných sérií, v tomhle případě je mi líto, že příběh Zelenou končí. Bylo by hezké sledovat další pokračování, zvlášť při tak rychlém ukonení třetího dílu.
Velké díky Kerstín za to, že vytvořila tak vyjímečnou trilogii, která ve mě zanechala hlubokou stopu a na kterou budu ráda vzpomínat.


Ukázka z knihy: Gideonovi teď stékaly slzy po tvářích. Ještě pořád vší silou tlačil ruce na ránu. ,,Zůstaň se mnou Gwenny, zůstaň se mnou," šeptal s najednou už jsem nic neviděla, ale zato jsem pod sebou zase cítila tvrdou zem, tupou bolest v břiše a celou tíhu svého těla. S jektáním jsem se nadechla a věděla, že na poslední nadechnutí už nebudu mít sílu. Chtěla jsem otevřít oči, abych se naposledy podívala na Gideona, ale nezvládla jsem to. ,,Miluju tě, Gwenny, prosím, neopouštěj mě," řekl Gideon a bylo to to poslední, co jsem slyšela, než mě spokla velká nicota.


Hodnocení: 97%