Review: Volání netvora - Patrick Ness

Název: A Monster Calls
Autor: Patrick Ness
Nakladatelství: Jota
Počet stran: 216
Žánr: fantasy, román

Anotace

Třináctiletému Conorovi se do snů vkrádají noční můry. A jakpak by taky ne – jeho maminka je vážně nemocná, táta žije kdesi za mořem v Americe, babička ho pořád jen peskuje a spolužáci jsou tak trochu tyrani. Pak se rozhádá se svou nejlepší kamarádkou a zůstane na všechno sám.
Tedy, skoro sám. V noci, vždycky chvíli po půlnoci, ho totiž navštěvuje netvor – obrovitánský chodící a mluvící starý strom, který roste na kopci za domem. Postupně Conorovi vypráví tři starobylé příběhy a učí jej, že věci často nejsou takové, jakými se na první pohled zdají. A že naším největším nepřítelem je náš vlastní strach. Netvor chlapce ponouká, aby povyprávěl čtvrtý, poslední, příběh sám. Vlastně po něm chce tu vůbec nejtěžší věc – podívat se děsivé pravdě do očí. Dokáže to Conor?


Knížku jsem si vybrala na doporučení kamarádky a taky kvůli mnoha pozitivním recenzím. Přiznám se, že jsem o ní dřív neslyšela, autora znám jen díky dystopii Chaos. Když jsem ji ale uviděla v knihkupectví ve slevě, neváhala jsem.

Obálka: Hardback, matná
Je pravdou, že obálka nebyla jedním z důvodů, proč jsem si knihu vybrala. Na první pohled se může zdát, že jde o horor, zdání však klame. I přesto jsem si nakonec obálku oblíbila, je sice depresivní, ale také tajemně krásná a má své kouzlo. 

Třináctiletý Conor se noc co noc potýká se svou nejhorší noční můrou. Nemá zrovna nejsnadnější život. Žije se svou maminkou, která onemocněla rakovinou a její léčba nepostupuje zrovna nejlépe. Jeho otec žije v Americe se svou druhou rodinou a nejeví o Conora moc zájmu. Když se stav jeho maminky zhorší, musí se Conor přestěhovat ke své babičce, která mu život jen víc znepříjemňuje. Ve škole ho všichni buď litují nebo přehlížejí. K tomu ho v noci začne navštěvovat obrovský netvor, který tvrdí, že mu přišel pomoct. Vypráví mu tři příběhy a ten čtvrtý - má vyprávět sám Conor. K čemu ale příběhy, když Conor potřebuje spíše uzdravit svou maminku? Jenže netvor se snaží Conorovi odhalit pravdu, i tu, kterou ukrývá Conor hluboko v sobě. Jaké je poselství, které přišel netvor Conorovi vyslovit? A co je tou strašlivou pravdou, kterou si Conor sám nechce připustit?

Přiznám se, že jsem se na knížku dost těšila a přestože jsem opravdu čekala něco jiného, byla jsem velmi příjemně překvapena. Za celkem strašidelným názvem a obálkou se skrývá hluboký a smutný příběh s určitým poselstvím. Díky velkému písmu a častým ilustracím se knížka čte celkem dost rychle a já ji přečetla jedním dechem za pár hodin. Je srozumitelná, jednoduchá a snadno se v ní budete orientovat.
Ze začátku mi bylo při čtení trošku smutno, protože jak už jsem psala, Volání netvora je kapku depresivní a smutná. Čím víc ale čtete, tím víc se vám knížka zarývá do srdce. Věřte mi, že pokud nemáte srdce z kamene, na konci vám ukápne alespoň jedna slza. 

Conora jsem si vcelku oblíbila, i když mě párkrát naštval, ale vzhledem k jeho věku a situaci se jeho chování dá pochopit. Nakonec, na 13 let byl docela vyspělý a já si ho vážila za svou velkou odvahu. Musel toho snést opravdu hodně a přesto to všechno dokázal ustát. Celou dobu jsem mu fandila, aby se nevzdával a dokázal se poprat se svými problémy. Netvor byl pro mě zpočátku opravdu spíš ,,jen" netvorem, později se však ukázal jako bytost, která má i soucit a pochopení.

Musím ještě zmínit ty úžasné ilustrace. Dodávají knížce tu správnou atmosféru a vtáhnou vás do děje. Abych to shrnula: Volání netvora vás zcela pohltí a bude vás nutit číst další a další stránku. Jedná se o smutný, ale zároveň krásný příběh plný emocí, který vás dožene k slzám. Zpracovává originálně citlivé téma a myšlenky, které se bojíme nahlas vyslovit. Právě to je tím poselstvím, které kniha přináší. Má hloubku a obsahuje tolik pravdy, kterou si uvědomíte. Naučí nás, že rodiny, a nejen té bychom si měli vážit, protože to není samozřejmost. Knížka mi zlomila srdce a roztrhala na kousky. Avšak já ji za to děkuji. 

Ukázka z knihy: Netvor přesahující svou výškou okno Conorova pokoje se roztahoval do šířky a nabýval obrovitých tvarů, jako kdyby chtěl vypadat co nejsilnější a nejmocnější. Za celou dobu nespustil pohled z Conora, kterému uši zaléhaly hlasitým odfukováním, silným jako vichr, vycházejícím z mohutných úst. Netvor se opřel svými statnými tlapami o rám okna a sklonil hlavu, až v okně nebylo vidět nic víc než obrovské oči zlostně hledící na Conora. A pak netvor promluvil. ,,Přišel jsem kvůli tobě, Conore O'Malley," pravil netvor a zatřásl domem. 

Hodnocení: 94%