Review: Papírová města - John Green

Název: Paper towns
Autor: John Green
Nakladatelství: Knižní klub
Počet stran: 288
Žánr: román   

Anotace

V Paper Towns se vám dostane příběhu o dospívání. Margo už se dávno s Quentinem nebaví a přátelí se s jinými, a na škole je považována za legendu. Může za to zejména její nespoutanost a časté dobrodružné několikadenní výpravy, kdy její rodiče šílí strachy i vzteky. Jednoho dne však Margo nečekaně zaklepe na Quentinovo okno a uprostřed noci ho vtáhne do jednoho z margovského dobrodružství. Druhý den se Margo neukáže ve škole, pak ani další. A Quentin zjistí, že pro něj zanechala vodítko, jak ji najít… Quentin začne pátrat a čím víc se noří do záhadného zmizení, tím méně si je jistý, kým vlastně Margo byla a jestli ji vůbec znal. Co vlastně chce on sám? A co jsou papírová města, na která Quentin ve spojitosti s Margo neustále naráží?

vydání od Yoli 

Všichni fanoušci Johna Greena už jistě dávno ví, že u nás vyšla další jeho kniha - Papírová města! Myslím si, že mnohé z vás tato zpráva nadchla. Další Greenova kniha. Další bestseller. Přesto vám ale doporučuji, abyste před čtením této knihy pokud možno,, odprostili´´ od  všech ostatních Greenovek. Tato kniha je sice v mnohém podobná jeho předchozím knihám, ve spoustě věcí je ale úplně jiná. :-) Mohlo by vám to zkazit zážitek z této úžasné knihy... :-)

 O obálkách této knihy se toho už napovídalo podle mého názoru dost. Mě osobně se více líbí paperbacky od Yoli, ale i vydání od Knižního klubu má své kouzlo...

Když jednoho dne vstoupí Margo Rothová Spiegelmeirová do Quentinova pokoje uprostřed noci, Quentinovi se převrátí svět úplně vzhůru nohama.

Kdysi to  byla jeho nejlepší kamarádka, postupem času se ale odcizili až

tak, že pro ně byl skoro problém, prohodit spolu pár slov na ulici. Nyní je Margo pro Quentina více nedosažitelnou dívkou jeho snů,  než kamarádkou. A to nejen pro Quentina! Celá škola ji obdivuje. Ona  je totiž  strašně neobvyklá osobnost. Celá škola si vypráví o jejích neobyčejných dobrodružstvích, útěcích z domova a akcích, které naplánovala. Všichni ji mají moc rádi, protože tam kde je ona,  tam je také zábava.

Jedné noci vstoupí Margo do Quentinova pokoje a požádá ho o laskavost. Quentinovi jakoby se na chvíli zastavilo srdce. Opravdu je v jeho pokoji dívka jeho srdce? Netrvá proto dlouho a  přesvědčí  ho, aby ji dělal společníka na jejím nočním dobrodružství. Během této noci se  s Quentinem opět sblíží. Krátce po této noci, ale Margo beze stopy zmizí. Kam zmizela? A vrátí se vůbec ještě někdy?

Všichni kdo četli nějakou Greenovu knihu vědí, že Green píše svým osobitým autorským stylem, kterým dokáže čtenáře okamžitě v táhnout do děje. Toto platí i v této knize. Výjimkou  je ale prostřední část knihy, kdy děj najednou jaksi neodsýpá. Najednou se vše jakoby zpomalí a nic moc se neděje. Když ale knihu dočtete do konce, zjistíte, že to byl autorův záměr, že to k této knize prostě patří. Kniha je totiž postavena mj. na metodě protikladů a humoru, na který jistě nesmíme zapomenout. Musím říct, že u této knihy jsem se zasmála tak, jako už dlouho předtím ne. A to je to, dá se říci, kniha velmi smutná s téměř typickým greenovským koncem...

Další věcí která je pro Greena typická je to, že jeho knihy mají vždy nějaké poslání, nějakou hlubší myšlenku, kterou se zabývají. Jinak tomu není ani v této knize. Tato kniha vypráví o papírových městech. Městech, kde žijí samí materialisté, a lidé, kteří mají špatně postavený žebříček hodnot. O těch kterým záleží pouze na majetku a kariéře. Jenže co když k ,,papírovým lidem" náležíme i my? Co když jsem i já papírová holka??? Kdo ví?

Moc se mi také líbilo to, jak měl Green propracované charaktery postav, které se postupně vyvíjely.

Quentin je velmi chytrý mladý muž, který sice postrádá trošku odvahy, ale jinak je fajn. Spolu s kamarády není ve škole příliš oblíbený, ale to mu příliš nevadí. Řekla bych, že je to jedna z postav, se kterou se jde dobře ztotožnit, případně si s ní můžete zavzpomínat na středoškolská léta. Musím říct, že já jsem si jej  moc oblíbila.

Moc jsem si oblíbila také Qentinova kamarády Radara a Bena, s kterými je opravdu vždycky spousta zábavy a kteří se dokáží zasmát i sami sobě, což u lidí hodně oceňuji.

Takže abych to shrnula. Papírová města jsou jedna z nejlepších knih, které jsem za poslední dobu přečetla. Jsou velmi čtivé. Místy smutné, místy zase velmi vtipné. Musím říct, že ač jsem k této knize z počátku přistupovala s mírnými obavami (tato kniha ani zdaleka nemůže vyrovnat Hvězdám, ne?) , zjistila jsem, že se Hvězdám vyrovnat klidně můžou.  Proto neváhejte a i vy si knihu přečtěte. Myslím si, že litovat toho nebudete... :-)

P.S.
Pro všechny fanoušky této knihy mám dobrou zprávu. Filmová adaptace této knihy je v USA plánována  na  31.7. roku 2015. Tak doufejme, že  tato kniha zamíří i do českých kin !

Ukázka z knihy:
,,... Odsud nevidíš rez a popraskanou barvu nebo tak, ale poznáš, co je toto místo doopravdy zač. Vidíš, jak je všechno falešné. Toto místo dokonce není ani dost tvrdé na to, aby bylo z plastu. Je to papírové město.  Jen se na to podívej, Q. Podívej se na ty slepé uličky, ty ulice, co se kroutí na všechny strany, na ty domy, postavené tak, aby se rozpadly. Na tu spoustu papírových lidí, co bydlí v papírových domech a pálí budoucnost, aby jim nebylo zima. Papíroví kluci a holky, co pijí pivo, které jim koupil nějaký idiot v papírové samoobsluze. Všichni jsou úplně vyšinutí tou mánií vlastnit věci. A všechny ty věci jsou tenké jako papír a křehké jako papír. A lidi taky. Žiju tady osmnáct let a ani jednou jsem nenarazila na člověka, kteřému by opravdu záleželo na důležitých věcech.´´


Hodnocení: 93%