Review: Brisingr - Christopher Paolini (Odkaz dračích jezdců #3)

Název: Brisingr
Autor: Christopher Paolini
Nakladatelství: Fragment
Počet stran: 658
Žánr: fantasy                                   

Anotace

Přísahy, zkoušky oddanosti, mocné síly se střetnou...Bitvou na Hořících pláních boj s Královstvím zdaleka neskončil a zdá se, že v nadcházejícím střetu bude Galbatorixův Jezdec mocným protivníkem. Eragona se Safirou proto čekají další zkoušky v boji, ale v příběhu už nejde jenom o ně…Stejně jako Eragon a Eldest, i Brisingr je plný napětí, nečekaných odhalení a zvratů, ve kterém nechybí ani Safiřin něžný humor.

Konečně jsem už i já dočetla třetí díl Odkazu dračích jezdců - Brisingr.  Jak já se na něj těšila...Ano, možná byla tato kniha místy příliš zdlouhavá ( no místy - téměř půlka knihy byla zdlouhavá) , ale já jsem si užívala každičký moment strávený s Eragonem a jeho přáteli a jsem moc ráda, že Paolini tuto sérii neukončil tímto dílem jak původně zamýšlel,ale napsal ještě poslední díl Inheritanci  - kterou už mám půjčenou a pěkně se na mě směje z poličky nad postelí... :-) Tak snad se do ní pustím co nejdříve.

Obálky Odkazu dračích jezdců se mi vždy líbily, ale neřekla bych, že jsou nějak obzvlášť krásné. Tuto bych označila spíše za průměrnou. Pěkná, ale viděla jsem  už i hezčí...


Teď bych asi měla napsat stručný obsah Brisingru. Musím říct, že to není vůbec lehký úkol, protože kniha moc akce nenabízí. Tak snad bude stačit aspoň tohle...


Stejně jako vždy se ocitáme společně s Eragonem a jeho dračicí Safirou v Alagaësii, která je sužována hrůzovládou bývalého dračího jezdce Galbatorixe. Podaří se Roranovi s Eragonem zachránit Roranovu snoubenku Katrinu? A co si pro Eragona připravila vůdkyně Vardenů, které Eragon přislíbil věrnost, Nasuanda?  Dokončí Eragon svůj výcvik v Ellesméře? A jakého odhalení se na konci dílu dočkáme?



Co se mi na knize líbí?
Určitě se mi líbí postavy knihy. Většinu postav jsem si už od prvního dílu velmi oblíbila. Například Eragon je nyní  více vyspělejší a samozřejmě také moudřejší. Což je samozřejmě v jeho boji nutnost, protože bez moudrosti by neměl nejmenší šanci Galbatorixe porazit. Nyní už si uvědomuje, že nebude vůbec lehké nad Galbatorixem vyhrát a snaží se tohoto velice krutého panovníka přelstít svou moudrostí. Přece jen, určitě má ve svých kouzlech a zaklínadlech nějakou skulinku, která by Eragonovi mohla pomoci, ne?  Jediné co mi trochu na Eragonovi vadilo je, že jakoby zapomněl na svou lásku k Arye a nijak se nerozvíjela. Určitě by totiž byla zpestřením mezi samými boji...



Mou další oblíbenou postavou je Arya, která i když se chová záhadně a nedosažitelně, myslím, že začíná pomalu roztávat a možná nakonec skončí opravdu z Eragonem spolu. Moc se mi líbí také to, jak je silná. Mám ráda silné ženy, asi proto, že bych také chtěla být silná tak jako ony. :-)

O Roranovi a Katrině se už snad ani nemusím zmiňovat, psala jsem to ve čtvrtečním meme, ale pro připomenutí.  Roran je podle mého názoru opravdu úžasná postava. Už od prvního dílu se mi líbil jeho vztah k Eragonovi i ke Katrině. Pro oba byl schopný udělat tolik. Jeho vytrvalost a cílevědomost byla opravdu úžasná. A jaký úžasný vztah má spolu s Katrinou... Je to prostě můj miláček ! :-)

No a poslední postava, která podle mého názoru určitě stojí za zmínku je Nasuada. To co dovedla v tomto dílu je opravdu úžasné. Nemůžu jinak než ji z celého srdce obdivovat. A věřte mi, ona si ten obdiv zaslouží.
Mimochodem, ta scéna s tím co dokázala je podle mě nejlepší scéna z celé knihy. Souhlasíte se mnou?

Další podle mě krásnou a úžasnou věcí je mapka na začátku, která zvyšuje orientaci v knize. Někdy jsem totiž měla problém pamatovat si, kde leží města, v kterých se odehrával děj. Samozřejmě že člověk ví, kde leží např. taková Ellesméra či Father dur, ale je zde spousta dalších měst, které například Eragon za celou dobu ani jednou nenavštívil. Takže mapka je určitě obrovskou pomocí.

Stejně tak si podle Christopher Paolini zaslouží pochvalu za stvoření několika úžasných cizích jazyků, které se v knize vyskytují. Určitě to nebylo lehké vytvořit je tak, aby jednotlivé věty dávaly smysl. Takže palec nahoru.

Posledním pozitivem je podle mě určitě scéna s výrobou meče. Ta byla podle mě úžasná a i když nejsem žádná kovářka, opravdu jsem si ji užila. I když mě překvapila jedna nelogičnost. Jak mohl být ten meč tak dlouhý? Jak se asi chodí z mečem dlouhým metr padesát dva? Vždyť by byl ten meč jen o deset centimetrů menší než já...

Bohužel, v knize se vyskytují i nějaká ta negativa. Prosím, neukamenujte mě za to. Ale je to tak. To že je kniha místy zdlouhavá ( no místy, asi tak třičtvrtina knihy) by se ještě teoreticky dalo snést. Přece se jako vášniví čtenáři nenecháme těmi dlouhými popisnými pasážemi odradit?
Ale neříkejte mi, že jste od konce knihy nečekali něco více. Přece jen,  třeba na konci knihy Christopher vůbec nevyužil ten potenciál závěrečné scény, který se mu nabízel. Myslím, že právě tady si mohl vyhrát trochu s tím popisem, ale to ne, Paolini celý moment shrnul jen do několika málo stran. Nemyslíte, že je to smutné? Na spoustě stran se vlastně neděje nic zajímavého a je to popsáno na desítkách stran, ale když se stane konečně něco zajímavého je vše shrnuto jen na pár stranách...

Spousta lidí také píše, že se autor inspiroval a nevymyslel vše sám. Já nejsem žádná velká příznivkyně Star treku, takže nevím jestli to je pravda nebo není, ale abych řekla pravdu, ani mě to nezajímá. V současné době je totiž tolik knih, že je téměř nemožné nenapsat něco podobného jako už někdo předtím.  Samozřejmě je pro mě plus, když je kniha úplně originální, ale myslíte si, že je v dnešní době opravdu lehké napsat něco, co už nikdo před vámi nenapsal? Já si to nemyslím...

A ještě poslední věc. Zdá se to jen mě nebo někdy Eragona absolutně vyčerpá poměrně lehké kouzlo a o chvíli později se po mnohem horším kozle cítí v pohodě? Je to fakt divné a myslím si, že si to Paolini už na začátku série moc nerozmyslel a teď v tom má menší zmatek...

Na obrázku můžeme vidět krásnou elfku a maminku Arye Islazandí.

Takže když bych to měla shrnout, kniha je místy zdlouhavá, ale na druhou stranu, jsem ochotná vydržet několik stran popisu, pro nějaký dech beroucí a úžasný konec série. Teď jen doufám, že to tak opravdu bude a Inheritance mě po o něco horším dílu opět potěší a zaujme...

Obrázky : http://www.deviantart.com/morelikethis/artists/303363327?view_mode=2 - děkuji :-)
                 Rorana a Katrinu z http://fantasy-bellinblog.blog.cz/galerie/eragon/obrazek/71409034 taky děkuji



Ukázka z knihy:


Nasuada viděla, že je opět řada na ní. Když teď věděla, co ji čeká, měla ještě větší strach. Její pud sebezáchovy – pud, který jí tak dobře sloužil při všech ostatních příležitostech – bojoval proti vědomým příkazům, které vysílala do své paže a ruky. Ze zoufalství se tedy soustředila na svou neutuchající touhu zachránit Vardeny a svrhnout Galbatorixe: dva důvody, jimž zasvětila celou svou existenci. V duchu spatřila otce a Jörmundura a Eragona a vardenský lid a pomyslela si: Pro ně! Dělám to pro ně! Narodila jsem se, abych sloužila, a tohle je moje služba.
Provedla řez.

Hodnocení: 70%