pondělí 8. září 2014

Review: Křídla - Aprilynne Pike (Křídla #1)

Název: Wings (Wings #1)
Autor: Aprilynne Pike
Nakladatelství: Fortuna Libri
Počet stran: 304
Žánr: román, fantasy, YA

Anotace 

Aprilynne Pikeová nadchla svým debutem i slavnou autorku ságy Stmívání Stephenii Meyerovou. Není divu, příběh – originální fantasy s přídechem thrilleru a horroru, ale i s prvky love story – o dívce se zvláštním jménem Laurel se čte doslova jedním dechem. Patnáctiletá hrdinka jde poprvé do školy (předtím ji učila matka) a snaží se přizpůsobit novému prostředí. Brzy najde přítele, který jí podá pomocnou ruku. David se nemusí přemáhat, nová spolužačka je nesmírně krásná, jemná a milá dívka. Vypadá jako víla, říká si David, ale to ještě netuší, že není daleko od pravdy a že jej po boku Laurel čekají pěkně horké chvíle. Bytosti z jiného světa se dostávají mezi lidi a začíná boj na život a na smrt…

Tuhle knížku jsem si jednou pořídila za slevněnou cenu. Myslím, že to byl jeden z hlavních důvodů, proč jsem si ji koupila. Anotace vypadala sice zajímavě, ale přece jen nejsem zrovna oblíbenec víl a podobně. Nakonec mě ale přesvědčila obálka a i doporučení Stephenie Meyer uvedené v horní části knížky. Když se to líbilo autorce Stmívání, proč by se mi taky nelíbila?

Obálka: Hardback, matná 
Tajmená, ale krásná. Jednoduchá a vystihuje podstatu. Moc se mi líbí spojení tmavě modré s růžovou. A krásná křídla uprostřed.



Patnáctiletá Laurel poprvé ve svém životě začíná chodit do školy, protože ji do té doby doučovala matka. Na střední se seznamuje se sympatickým Davidem, se kterým se hned spřátelí. Nejen on ale i ostatní si pomalu všímají, že Laurel je poněkud zvláštní. Je krásná, jemná, nikdy jí není zima a navíc jí většinou jenom zeleninu nebo ovoce. S Davidem se pomalu sbližuje a zjišťuje, že chodit na opravdovou střední nakonec nebyl tak špatný nápad. Připadá si šťastná až do chvíle, kdy se stane něco opravdu podivného a šokujícího. Na zádech ji vyroste květ připomínající křídla. Cítí se hloupě a neví, co si počít. Vše se změní, jakmile s rodiči odjede na jejich bývalý pozemek, kde dřív žili. Potká zde krásného Tamaniho, díky kterému zjistí, že je vlastně víla. Najednou všechno, co dřív bylo jen pouhou legendou nebo pohádkou, se stává skutečností. Laurel je florela a takových jako ona existují stovky. Bohužel ne všechno je tak dokonalé a do světa těchto překrásných tvorů vnikají jiná děsivá a nebezpečná stvoření. Laurel se nyní ocitá v nebezpečí a navíc se musí rozhodnout, zda se připojí ke svému druhu nebo zůstane na straně lidí. 

Křídla mi ležela na poličce hodně dlouho a nějak jsem neměla chuť se do nich pouštět. Při příležitosti Dne nepřečtených knih jsem ale po Křídlech sáhla a musím přiznat, že jsem udělala dobře. Příběh je zpočátku takový obyčejný, Laurel chodí do školy, seznámí se s klukem a tak dále. Taková klasika. Ani v duchu vás nenapadne, v co se nakonec celá knížka obrátí. Z toho typického života středoškolačky je najednou fantasy příběh připomínající pohádku. Najednou jsou zde víly, trollové, kouzla a nadpřirozené světy. Přiznávám, že tohle osvěžení jsem opravdu uvítala. Přestože je knížka spíše jednoduchá, příběh mi přišel krásný. Občas možná sice trošku přeslazený, ale na odpočinkové čtení jako dělaný. Křídla se mi četla neskutečně rychle, děj krásně ubíhá, a vy jste na konci dřív než si to uvědomíte. Je pravdou, že žádný hlubší význam ani poselství tady nenajdete. Možná bych knížku zařadila pro čtenáře spíše mladší, přesto to ale neznamená, že si ji nemůže přečíst dospělá osoba. Postavy hodnotím spíše kladně. Sice byly až moc "hodné", což ve skutečném světě neexistuje, docela mi sedly. Pokud si tedy chcete přečíst roztomilý příběh s pohádkovým podtextem, sáhněte po Křídlech a navštivte s nimi tajemný svět lesních víl a dalších magických tvorů. 

Ukázka z knihy: Změna, která se odehrála na jejich zádech, byla jasně patrná, aniž se musela otočit. Nad oběma rameny se objevily dlouhé, namodralé tvary. Laurel je chvíli nevěřícně pozorovala. Byly děsivé krásné  tak krásné, že se Laurel nedostávalo slov. Pomalu se otočila, aby si je mohla lépe prohlédnout. Z místa, kde měla předtím mezi lopatkami bulku, vyrůstaly pruh připomínající okvětní plátky květiny, které ji na zádech tvořily lehce stočenou čtyřcípou hvězdu.


Hodnocení: 75%










Žádné komentáře:

Okomentovat