Autor: Tahereh Mafi
Nakladatelství: CooBoo
Počet stran: 287
Žánr: dystopie, YA
Anotace
Nikdo neví, proč je Juliettin dotek smrtící, ale Obnova s ní má své plány. Chtějí ji použít jako zbraň. Ovšem Juliettina představa je úplně jiná…
Obálka: Hardback, lesklá
Docela se mi líbí, jen mi příliš nepasuje barva. Rozhodně se mi více líbí obálky zahraniční.
Svět se od našich dob hodně změnil. Žádné rostliny, jen pár zvířat, zdevastované budovy a trosky ležící všude, kde se dá podívat. Území zamořená radiací a lidé, kteří už dávno rezignovali na život. Země se pomalu rozpadá a zbývá jen hrstka lidí, kteří jsou ochotní s tím něco udělat. Do čela vlády se staví Obnova, která má za cíl probudit Zemi opět k životu. Jenže se zdá, že tato skupina lidí lidmi pouze manipuluje a chce pouze jediné: trvalou vládu nad celou planetou. I z tohoto důvodu je mladá Juliette vězněná v léčebně pro psychicky nemocné. Je považována za zrůdu, nejhorší odpad společnosti. Má totiž schopnosti, kterých se ostatní děsí. Svým dotekem dokáže zabíjet. Je nedotknutelná. V léčebně se setká s Adamem, klukem, kterého zná z mládí. Po nějaké Juliette přesunou. Je umístěna na vojenskou základnu a dozvídá se, že ji chce Obnova využít jako zbraň. Jako zbraň proti protestujícímu lidu, který svým dotekem dokáže jednou provždy zničit..
Na tuhle knížku jsem se hodně těšila. Už jen čtení anotace mě strašně zaujalo. Kniha má skvělý námět, ale hlavně mě zaujal styl, jakým je napsaná. Přeškrtaná slova, vyjadřují vlastně něco jako vnitřní myšlenky Juliette a jejich čtení mě fakt bavilo. Knížka se čte celkem rychle a je plná napětí. Zpočátku jsem byla opravdu unešná, bohužel nadšení mě ve zhruba ve třičtvrtině opustilo. Nápad je úžasný, ale ke konci se děj trošku zvrtnul. Připomínal mi spíš něco jako úryvek z Fantastické čtyřky. Chápu, že se autorka snažila být originální, ale tenhle konec prostě neschvaluju. Škoda, jinak se jedná totiž o skvělý příběh.
Juliette mi nepřišla nijak nesympatická, ale ani jsem ji vyloženě nezbožňovala. Hodně mě bavil způsob jejího uvažování. Plná paradoxů a hodně přemýšlivá. Adam mě dostal, asi jako spoustu dalších, co knihu četli. V žádné knize nesmí chybět nějaký ten románek s klukem, jehož dokonalost přesahuje všechny meze. Adama jsem si oblíbila a s každou další stránkou jsem propadala jeho kouzlu. Nejvíc se mi ale líbilo, když do příběhu vstoupil Adamův přítel Kenji. Tenhle šíleně vtipný a free kluk děj krásně osvěžil, protože abych řekla pravdu místy byl až moc vážný a chybělo tam nějaké to odlehčení.
Jsem roztříštěná je každopádně originální, jedinečná kniha se zajímavým stylem. Pro mě ale jen do poslední třetiny a velké nadšení vystřídalo zklamání. Od závěru jsem čekala prostě víc. Naštěstí tady byl Adam a ten můj dojem malinko vylepšil. Pořád ale doufám, že snad nebude tak zle a dám téhle sérii ještě šanci. Budu doufat, že příběh Juliette trošku vylepší, protože styl téhle autorky mi opravdu sedl.
Ukázka z knihy: Jsem zavřená už 264 dní. Nemám nic než malý zápisník, polámané pero a v hlavě čísla, která mi dělají společnost. Zavřeli mě do cely, která má necelých 10 metrů čtverečních, 1 okno a 4 holé stěny. Za 264 dní v izolaci jsem nevyslovila ani jedno ze 42 písmen abecedy. Od okamžiku, kdy jsem se naposledy dotkla lidské bytosti mě dělí 6336 hodin. ,,
Hodnocení: 70%
Vypadá vážně zajímavě! :)
OdpovědětVymazathttp://booksaremydestiny.blog.cz/
Už samotná recenze na tuto knihu mě zaujala! :)
OdpovědětVymazatUrčitě si ji budu chtít přečíst... :)
http://Knizni-kout.blogspot.cz