Review: Anna krví oděná (Anna #1)

Název: Anna dressed in blood (Anna #1) 

Autor: Kendare Blake

Nakladatelství: Baronet

Počet stran: 271

Žánr: Fantasy, horor, thriller

Anotace

Cas Lowood zdědil vzácné poslání: zabíjí mrtvé.
Před ním to dělal jeho otec, dokud nebyl hrůzně zavražděn duchem, kterého měl zabít. Vyzbrojen otcovým tajemným a smrtícím athame, Cas cestuje po zemi se svou čarodějnickou matkou a kocourem, který větří duchy. Společně se vydávají po stopách legend a místního folklóru a snaží se držet krok s mrtvými zabijáky. Otravné věci jako budoucnost neřeší a přátele si drží od těla.
Když přijedou do nového města, aby našli ducha, jemuž místní říkají Anna krví oděná, nečeká Cas nic než obvyklou rutinu: nastěhovat se, vypátrat a zabít. Místo toho ale najde běsnící prokletou dívku, přízrak, s jakým se dosud nesetkal. Stále nosí šaty, které měla na sobě v den své brutální vraždy roku 1958. Tehdy byly bílé, ale teď jsou rudě potřísněné a kape z nich krev. Od své smrti Anna zabíjí každého, kdo se opováží vstoupit do jejího opuštěného viktoriánského domu, kterému kdysi říkala domov.
Avšak z nějakého důvodu Casův život ušetří.

Česká obálka se mi strašně líbí. Knihu jsem si vybrala z poloviny už jen kvůli obálce. Je velmi tajemná, smutná, možná by měla být i strašidelná. Spojení šedé mlhy, potemnělého hrůzostrašného domu a červených krvavých skvrn působí sice hororově, přesto je ale obálka krásná. Navíc Anna stojící před svým domem, které havraní vlasy vlají ve větru a z šatů jí odkapává krev, dává celé obálce nádech strašidelnosti, ale i jemnosti.

Knížku jsem si koupila proto, že jsem si chtěla přečíst nějakou lehce hororovou knížku. Ohlasy na Annu jsou různé, někomu se kniha líbila, někomu ne. Já se ale rozhodla vyzkoušet to sama a..no uvidíte.

Příběh se točí kolem šestnáctiletého Case, který po svém otci zdědil nadání zabíjet duchy. Je to nebezpečná, ale užitečná práce a Cas si je toho vědom. Po tom co byl Casův otec zavražděn jedním z duchů, se chlapec rozhodl svého milovaného tatínka pomstít. Před tím má ale spoustu jiné práce.

Se svou matkou se často stěhují. Přijede, zabije či zničí duchy terorizující dané město a zase odjede jinam. To je jeho život. Školu, přátele ani lásku neřeší. Cas má prostě své poslání a to hodlá dodržet.

Když přijedou do nového města za dalším duchem, něco je jinak. Místní legendou je zde Anna, duch mladé dívky, která byla brutálně zavražděna při cestě na ples. Říká se, že když ji našli, její šaty byly nasáklé krví, proto ji lidé říkají Anna krví oděná. Ve svém domě už zavraždila spoustu lidí. Tuláků, chudých studentů i jiných lidí, kteří chtěli najít útočiště nebo nocleh v jejím domě. Pro Case je Anna jen další zoufalý duch, snažící se pomstít za svou smrt. Když se však s Annou skutečně setká, pozná běsnící, vraždící monstrum, které nemá s nikým slitování. Až na jednoho člověka. Na Case. Přímo před Casem Anna roztrhá jednoho z jeho spolužáků, na Case však zaútočit nedokáže. Cas drží v ruce nůž, tátovo posvátné athame, ale ani on nedokáže Annu zastavit. Proč je ke Casovi Anna tak „hodná“? Proč ani sám Cas najednou nedokáže vykonat svou povinnost a zbavit město šíleného ducha?

Od knížky jsem měla celkem velké očekávání. Hororový příběh, ve kterém se člověk zamiluje do ducha mi přišel sice nejdřív trochu bláznivý, nakonec jsem si ale řekla, že by to mohlo být hodně zajímavé. Rozhodně to ale nebylo tak velké terno jak jsem čekala.

Asi do poloviny mě knížka příliš nebavila. Nic se tam moc nedělo, spousta popisů a já tleskala při každém náznaku přímé řeči. Jakmile ale děj nabral trochu na obrátkách, trochu jsem se do toho vžila. Přesto jsem ale u toho neměla husí kůži a ani napětí, což se u hororu předpokládá. Možná se autorka snažila dát příběhu opravdu nádech strašidelna, já jsem ale tajemno příliš necítila. Místa, kde by měly být prvky hororu, mi přišly spíše nechutné. Děj se vlekl a já se nemohla dočkat, až se konečně stane něco radikálního. Což se nestalo.

Příjemnou změnu oceňuji ve volbě hlavního hrdiny. Určitě si myslím, že by mělo být více knih, kde bude hlavní postavou kluk nebo muž. Cas je sice trochu nudný a introvertní, přesto ale se mi líbil jeho smysl pro humor a hlavně odvaha. Jinak si u mě místo ale nezískal. Jako příslušník mužského rodu v knize nepopisuje příliš své city a myšlenkové pochody, což je vzhledem k delším popsiným pasážím celkem fajn. Postavy celkově jsem si nijak neoblíbila. Otrávený a podivný Thomas, zhýčkaná Carmel a cholerický Mike. A Anna měnící se v krvavou stvůru? Ne tady jsem si svého knižního idola prostě nenašla. A to jsem se opravdu snažila dát každé postavě ještě šanci.

Horor teda pro mě hororem vůbec nebyl. Ne že bych se do čtení musela nutit, ale nedělalo mi problém knížku odložit (což by nemělo být). Zpočátku bylo pro mě těžké prolouskat se přes několik prvních stránek. Dokonce když to došlo do onoho momentu, na který jsem celou dobu čekala, vlastně to ani žádné překvapení pro mě nebylo. Spousta věcí se dá předvídat a nic šokujícího tam nenajdete. Jako pozitivum ale beru některé hlášky, u kterých jsem se vážně bavila. Když už to není strašidelné, alespoň je to občas komické.

Ikdyž mě Anna krví oděná trochu zklamala, určitě bych knížku nezavrhla. Posledních několik kapitol se mi líbilo a konec je otevřený, takže přesto že jsem z knížky na větvi tolik nebyla, určitě si přečtu druhý díl, protože jsem zvědavá jak to bude pokračovat. Navíc se mi ke konci zalíbil i vztah mezi Casem a Annou. Je takový netypický a jemný.

Je ale pravda, že knížku oceňuju až s odstupem času. Hned po přečtení jsem z ní nebyla příliš unešená, ale po nějaké době od přečtení musím uznat, že z ní mám celkem zvláštní pocit. 

Ukázka z knihy: Je to ona. Mihotá se jako obrázek na počítačové obrazovce, jako nějaký temný přízrak, který se snaží probojovat z videa do reality. Jakmile se její ruka dotkne zábradlí, zhmotní se a pod její tíhou to vrže a skřípe. Zlehka zatřesu hlavou. Pořád jsem dezorientovaný. Vím, kdo to je, znám její jméno, ale nemůžu si vzpomenout, proč jsem tady. Anna ke mně sestupuje, jde dolů po schodech, aniž by dělala kroky. Tmavé nafialovělé žíly ji prořezávají bělostnoě bledou pleť. Její černé vlasy bez odstínů se pohybují ve vzduchu, jako kdyby se vznášely ve vodě, vinou se za ní jako rákosí. To je na ní to jediné, co vypadá živě.

Hodnocení: 70%